fb Ostropestřec mariánský - Fructus cardui mariae - Herbář - Bylík.cz - prodej bylin, bylinek a koření - eshop obchod

Ostropestřec mariánský

Ostropestřec mariánský zlepšuje regeneraci jaterních buněk, ovlivňuje tvorbu žluči a podporuje látkovou výměnu. Posiluje organismus, léčí různé druhy alergií, jako například kopřivku a sennou ... více o Ostropestřci

Latinský názevFructus cardui mariae
Teplota vaporizace2

Podbné jako Ostropestřec

Ostropestřec

Vše o Ostropestřci

Popis

Ostropestřec mariánský zlepšuje regeneraci jaterních buněk, ovlivňuje tvorbu žluči a podporuje látkovou výměnu. Posiluje organismus, léčí různé druhy alergií, jako například kopřivku a sennou rýmu, osvědčuje se při astmatických záchvatech a odstraňuje nevolnosti při cestování. 

Prvořadé použití ostropestřce je na onemocnění jater, v tom se velmi podobá jaterníku. Také proto se ostropestřec používá především jako stimulant jaterních funkcí při různých onemocněních a stavech ohrožení jater a tedy v podstatě k očistě. Jak již vyplývá z výše uvedeného, užívá se plodů ostropestřce zejména při nemocech či poškozeních jater, ke kterým dochází např. při žloutence, cirhóze či při nejrůznějších otravách, ať už v důsledku intoxikace alkoholem, drogami, průmyslovými jedy nebo houbami. Experimentálně bylo ověřeno, že podávání silymarinu ve všech těchto případech nejen urychluje regeneraci jaterní tkáně, ale mnohdy i výrazně zvyšuje naději k přežití (např. po požití muchomůrky). Léčí i žlučník a některé jiné choroby trávicího ústrojí. Ostropestřec pomáhá napravovat poruchy krevního oběhu, prospívá při nízkém tlaku, tonizuje cévy, příznivě ovlivňuje onemocnění srdečně-cévního systému, pomáhá i při migrénách a závratích. 

Použití Ostropestřce

Používá se jako prostředek při špatném trávení, žlučníkových kamenech, kolikách a zánětech žlučníku a jater. Jako podpůrný prostředek pomáhá při dietách a k pročištění organismu. Zevně se užívá ke koupelím při hemeroidech, křečových žilách a bércových vředech.

Účinné látky

Hlavní obsahovou látkou je sylimarin, jedná se o souhrnný název pro flavonolignany, silybin, silydianin a silychristin (silycristin, silykristin), kterým se souhrnně říká silymarin. Dále jsou v plodech přítomny bílkoviny (asi 27 %), jedlý olej (okolo 30 %) složený z kyseliny linolové, olejové a nenasycených mastných kyselin, biogenní aminy tyramin a histamin, aminokyseliny, cukry, kvercetin, dehydroflavonol taxibolin a vitamin E v množství asi 500 až 800 mg/kg.

Výskyt

Tento bodlák pochází ze Středomoří, odkud se rozšířil. U nás je často pěstován a občas i zplaňuje, převážně v blízkosti zahrad, kompostů, podél cest. 

Příprava Ostropestřce

Jednu čajovou lžičku drcených semen zapijeme 3 dcl vody. Užívá se 3-4x denně, nejlépe 30 minut před jídlem. Nálev - čaj - 1 čajovou lžičku semene rozmačkáme a zalijeme 1/4 l vroucí vody, zakryté necháme 20 minut louhovat. Užívá se 2–3x denně. Čaj z ostropestřce sladíme vždy medem. Odvar k obkladům připravíme z 50 g rozdrcených semen, povaříme 3 minuty v 1/4 l vody a necháme vychladnout. Přikládáme 3x denně.

Lidové názvy Ostropestřce

Tato bylina je též známá pod názvy Kristova koruna, mariánský bodlák, bejlí panny Marie, bodlák, bodlák Marie, bodlák ostrý, bodlák pestrý, jmelí panny Marie, kardus Marie, kotlačka, koření podjedové, ostropec, ostropes, podstřel nebo volčec.

Zajímavé odkazy