Vše o Zemědýmu

Zemědým nať

  Zemědým lékařský (latinsky Fumaria officinalis) je jednoletá rostlina, která je v české krajině hojně rozšířená. Protože se jí velmi dobře daří i na polích a v zahradách, je řazena mezi plevele. Má dutou rozvětvenou lodyhu, zpeřeně dělené listy a narůžovělé květy tvořící mnohokvětné hrozny. Plodem je kulovitá nažka, pod zemí se ukrývá tenký kořen.

Rostlina obsahuje opiové alkaloidy, třísloviny, hořčiny, sliz a další látky. Svým složením podporuje vylučování vody z organismu a celkové pročištění. Přispívá k normální činnosti jater a pozitivní vliv má rovněž na pokožku. Často se používá zevně ve formě obkladů.

V minulosti byl zemědým i užitkovou rostlinou. Získávalo se z něj totiž žluté barvivo, které sloužilo k barvení vlny.

Zajímavé odkazy

• Wikipedia Zemědým lékařský

Účinné látky

Benzylisochinolinové alkaloidy, scoulerin, fumarin, fumaricin, kyselina caffeoyljablečná, flavonoidy

Výskyt

Zemědým roste jako nenápadný plevel na polích, rumištích, v zahradách. Klíčí i mezi dlažbou a v puklinách zdí.

Lidové názvy Zemědýmu

Tato bylina je známa také pod názvy aničky, bylina poslední pomoci, divoká víčka, dejmák, dejmňák, dýmnice, gertrudka, kominka, koření pro divej pláč, křepka, křupka, ocikávka, očiplačka, pásek, pižmo, planá routa, polní routa, polní rutka, polní zeměžluč, psí routa, rosica, rota, routička, routička pospolitá, rutka lékařská, rútka polní, tanečnice, zemědych, zeměklíček, zemská pára, zemskej luft nebo židovo třesení.